Tvorba webových stránek a eShopůZaložit webové stránkyZaložit e-shop
aktualizováno: 23.07.2016 15:59:02 

Úvod

Stránku posunete kolečkem myši. Zvětšíte jí dvojklikem kláves  Ctrl +  nebo zmenšíte jí dojklikem kláves  Ctrl -


 

Úvod

Obsah:

1. Aktuálně
2. Kdo jsme
3. Co hledáme
4. Vznik a zánik lágru
5. Místo hrůzy - rudý koncentrák a kdo v něm byl koncentrován
6. Novodobí otroci
7. Továrna na teror
8. Dozorci - bachaři
9. Utajování lágru  
10. Strůjci teroru
11. Epilog
 
 
1. Aktuálně
 
Tento webový portál je historickou pamětí, průběžně doplňovaný sbíráním a publikováním vzpomínek účastníků a nalezenými dokumenty. Není zpravodajským webem.
8. 6. 2011 se v Praze konal seminář k odhalení existence koncentráku KSČ Minkovice.
Viz "Seminář" v menu vlevo

28. 4. 2011 proběhlo u Okresního soudu v Liberci poslední soudní jednání s komunistickým bachařem Josefem Vondruškou obžalovaným za zneužití pravomoci týráním politických vězňů. Obžalovaný byl soudem zproštěn obžaloby vzhledem k důkazní nouzi po 30 letech. Na samotkách svědci ani kamery nebyli. Vše ostatní byly pouze nepřímé důkazy a byli nepřímí svědci. Tehdejší předpisy umožňovaly vymoci si poslušnost obušky a násilím pouze při kladení odporu, odboje nebo vzpoury, nikoli však používat tyto útoky za trest nebo za slovní projevy nesouhlasu. Mezi kázeňskými tresty tyto činy nebyly.

Státní zástupce (žalobce) se proti rozsudku odvolal ke Krajskému soudu v Liberci. Krajský soud se prohlásil za podjatý a odvolacím soudem se stal Krajský soud v Hradci Králové. Ten nejprve rozsudek Okresního soudu Liberec zrušil a vrátil věc k novému projednání a k nápravě mnoha procesních chyb. Žádal také výměnu senátu Okresního soudu.

Tomu však vlastní aktivitou zabránil ministr spravedlnosti Pospíšil, který proti tomu podal k Nejvyššímu soudu stížnost. Té bylo vyhověno. Okresní soud Liberec vázán názorem odvolacího soudu provedl nové řízení a nápravu procesních chyb.

2014

Nakonec i po tomto druhém řízení však Okresní soud obžalobu státního zástupce zamítl. Po jeho odvolání věc posoudil Krajský soud v Hradci Králové a z důvodů nedostatku důkazů zprošťující rozsudek nad dozorce Josefem Vondruškou potvrdil. Praxe ve všech zemích je stejná, násilné skutky na vězních spáchané ve věznicích téměř nikdy nekončí odsouzením pachatelů. Na temných místech věznic nikdy nejsou svědci. Dá se zjednodušeně říci, že to není jako spáchat trestný čin na ulici.

 

 

2. Kdo jsme

Občanské sdružení historiků, dokumentaristů, právníků, politických vězňů, pozůstalých i bývalý zaměstnanec věznice. Zveřejňujeme praktiky zločinného vězeňského systému a podíl konkrétních politiků a bachařů z minkovického lágru. Byli zde i výjimky - slušní dozorci, jim patří dík za to, že se nepřipojili k terorizování vězňů. 

Výbor na odhalování teroru KSČ v lágrech o.s. , Liberec

M. Horsky a kolektiv.  

editor webu Jan Marek

 

3. Co hledáme

Pro tuto stránku  kriminal-minkovice.wbs.cz  sbíráme veškeré vzpomínky pamětníků, zaměstnanců, dozorců i odsouzenců z tohoto zrušeného lágru. Stejně tak svědectví ke zločinům tehdejšího totalitního režimu. Právní anonymitu můžeme svědkovi na jeho přání zajistit, může od prvopočátku vystupovat jak pod svým tak pod krycím jménem včetně krycí adresy a skrytí podoby a osoby během svědectví.

Prosíme velmi každého, kdo takové poznatky má, aby nám napsal ne jenom do rubriky Vzkazy, ale i na e-mailovou adresu :  osvot(z)email.cz , což je protispamový tvar e-mailové adresy, při opisování adresy (z) nahraďte zavináčem @ anebo na adresu jenom klepněte a otevře se psaní zpávy ve vaší emailové schránce.

Lze psát i na adresu :   vybor.na.odhaleni.teroru.ksc.v.lagrech(z)email.cz  , (z) opět nahraďte zavináčem @ anebo prostě jenom na naší adresu klikněte a můžete psát.

Napište nám i co nebo hledání čeho Vás přivedlo na tuto stránku. Děkujeme Vám. Autoři webu.  Listopad 2008 

 

jihozápadní strážní věž koncentráku Minkovice v obci Pilínkov - Liberec 24

minkovický kriminál aneb

rudý koncentrák, jak mu říkali političtí vězni aneb

lágr Minkau, jak mu podle německého Dachau říkali ostatní muklové aneb 

 "Nápravně pracovní tábor", jak jej oficiálně nazvali soudruzi v 50. letech aneb

Nápravně výchovný ústav Sboru nápravné výchovy Ministerstva spravedlnosti ČR Liberec 2 (NVÚ SNV MS)

 

4. Vznik a zánik lágru

Byl vybudován 1. března v roce 1958 v malé, zaprášené, nevzhledné až odpudivé tovární obci Minkovice v Jizerských horách nedaleko města Liberec a rozhledny Ještěd v Severních Čechách. Tedy v poválečných Sudetech, kam byli pak poměrně často stěhovány různé sociální živly anebo zde čeští komunisté z Revolučních gard po vyhnání a vyvraždění původních obyvatel obsadili po válce jejich nemovitosti. I otec bachaře Vondrušky byl kriminální živel a agresivní násilník, recidivista. Lágr byl zrušen hned po sametové revoluci z listopadu 1989 a to 28.2.1990. Později byly otřesné podmínky v lágru nebezpečným důkazem a proto byly staré přízemní a jednopatrové baráky ubytovny z roku 1958 srovnány se zemí. (Zůstala pouze nově postavená 4-patrová ubytovna Korálek z roku 1988 a barák s bývalými trestními kobkami.)  Dnes je na místě ubikací prázdný travnatý pozemek jakoby nelogicky obehnaný vysokou betonovou zdí s ostnatými dráty a již prázdnými koridory a strážnými věžemi. Již žádní psi a již žádní strážci se samopaly... Jen zdi, ploty, střílny a trávník a betonové nástupiště plné prožité bolesti a prožitého smutku. Památník dosud žádný...

 Pojem Minkovice dodnes budí hrůzu a je stále synonymem zla. Bývalí političtí vězni mají i po 20, 30, 40 letech děsivé noční můry z prožitého teroru anebo vážně podlomené zdraví, posttraumatický syndrom, stresový syndrom, depresivní syndrom, únavový syndrom, nemocné plíce atd.

 

5.  Místo hrůzy - rudý koncentrák a kdo v něm byl koncentrován

Tato komunistická věznice se stala patrně nejobávanějším kriminálem v socialistickém Československu. Byli zde socialistickým režimem tzn. Ústředním výborem Komunistické strany Československa a jejich vládou po vzoru sovětských a nevyhlazovacích nacistických koncentráků  koncentrováni vrazi, sexuální devianti a mezi ně všichni do té doby neznámí političtí vězni považovaní KSČ za nejvýše nebezpečné osoby pro komunistickou stranu. Od 50. let pro ně byl v zákoně název "Bývalí lidé".

 

6. Novodobí otroci

Během socialismu se v lágru vystřídaly desetitisíce vězňů komunistického Československa. Nebyli to pouze kriminální vězňové, ale i vězni svědomí tedy političtí vězni, kteří zde byli zavírání za pouhé politické názory a projevy, které se nelíbily tehdejším mocným komunistům. A za kladení odporu nebo odboje totalitním praktikám socialistické vlády, která 42 let tyranizovala český a slovenský národ pošlapáváním všech základních lidských práv.

Což byli tehdejším chorobným bolševickým viděním světa např. vytrvalí občanští aktivisté za lidská práva a nebojácní publicisté od nás i ze Západu za tzv. pobuřování, neúspěšní emigranti zadržení na hranicích a navrátivší emigranti i se západoevropským občanstvím za tzv. "nedovolené opuštění republiky" ve skutečnosti za opuštění východoevropského koncentráku, tzv. vyzvědači tedy osoby informující demokratický svět o zločinech socialilsmu nebo o fanatickém zbrojení armády ke studené válce, odpůrco povinné vojenské služby z náboženských důvodů, odbojáři kladoucí pasivní nebo aktivní odpor esenbákům a estébákům v jejich zločinech při potlačování lidských práv, vyhánění, mlácení, zavírání a jiné pronásledování občanů země za údajný teror, kritici zločineckých komunistických prezidentů nebo Sovětského Svazu a socialistických států za jejich totalitní vládnutí a perzekuci vlastního obyvatelstva a další a další odpůrci zavrženíhodného a nelegitimného režimu.  

 

7. Továrna na teror

Věznice byla začleněna do rozsáhlé továrny na skleněné výrobky, hlavně křišťálové ověsy, perly a šatony pro skleněné lustry vyvážející se tehdy do celého socialistického a rozvojového světa. Ta se jmenovala Precioza národní podnik, závod 3 Jablonec nad Nisou. Práce byla tak těžká a pracovní normy tak vysilující, že zde lidé získávali plno různých nemocí a úrazů, padali vysílením, podléhali zraněním a psychickému zoufalství. Pracovní normy byly tak přemrštěné, že ani s vypětím všech sil nebylo možné je plnit. Vládní režim tak pouze vystřídal fyzický teror ve věznicích 50. let za teror pracovní a teror psychický. Účinky měl v podstatě stejné, avšak režim se ve světě už mohl chlubit, že už po něm nezůstávají mrtvoly zabitých a umučených vězňů, jako tomu bylo v 50. letech. Pouze vyhublé, fyzicky a psychicky podlomené trosky.

 
 
8. Dozorci - bachaři
 

Pracovní teror ve špinavé a páchnoucí, temné továrně byl doplňován psychickým terorem na starých barácích v lágru. Tu ovládali kápové (vězeňští vůdci) a bachaři (příslušníci SNV). Zde vládl přísný vězeňský a vojenský režim, který kontrolovali vychovatelé jednotlivých oddílů, referenti tábora, referenti VO (Vnitřní ochrana neboli tajná policie) a referenti OVKT (jakási věznice ve věznici - oddělení výkonu kázeňských trestů - jinak betonové kobky - lidově díra). V táboře bývalo na malé ploše uvězněno až tisíc muklů (mukl - lidově: muž určený k likvidaci, pojem z komunistických věznic 50. let). Dále zde bylo velitelství a hospodářské budovy.

 

 9. Utajování lágru

O existenci lágru se mluvit ani psát nikde nesmělo. Bylo to státní tajemství. Založení lágru proběhlo tajným rozkazem ministra vnitra - viz fotografie dokumentu. Všichni dozorci museli podepsat služební tajemství. Všichni propouštění vězni museli nejprve podepsat mlčenlivost o všem, co zde zažili. Zveřejnění takových informací se pak rovnalo obvinění ze špionáže anebo poškozování státních zájmů s mnohaletým vězením. Téměř nikdo o něm tady v Československu a ve světě nevěděl. Na lágru se odehrálo mnoho smutných i tragických příběhů jak běžných vězňů, tak nevinných lidí, o kterých se naprostá většina českého a slovenského národa díky naprostému utajení tohoto koncentráku za celých 32 let jeho existence nikdy nedozvěděla. Část z nich byla politických. O těchto příbězích zde chceme poskytovat dokumentaci. Smyslem je podat svědectví o nedávné době národního temna, kterou uvrhli komunisté na naší zemi a 42 let ji devastovali a ničili duše i životy nesvobodných občanů.

 
10. Strůjci teroru

Viníkem všech zločinů, které se tehdy v naší společnosti a ve státních lágrech odehrávaly, byly konkrétní často i dosud žijící osoby a konkrétní organizace. A to prezidenti Československé republiky, naposledy doktor Gustáv Husák - generální tajemník Komunistické strany Československa. Ministři tehdejších vlád a poslanci tehdejšího parlamentu. Např. premiér Lubomír Štrougal. Komunistická strana Československa - KSČ . Její ústřední výbor a jeho členové Jakeš, Bilak, Hegenbart, a dlaší, její krajské a okresní výbory a jejich členové. Tajná politická policie neboli Státní bezpečnost (STB). Část běžné policie neboli Sbor národní bezpečnosti (SNB). Vojenská kontrarozvědka (VKR). Bachaři aneb Sbor nápravné výchovy (SNV). Nezákonná armáda KSČ - Lidové milice (LM). Velitelé všech těchto útvarů a všichni aktivní vykonavatelé a zaměstnanci všech těchto útvarů a aktivní a fanatičtí členové komunistické strany. Strany prohlášené zákonem 198/2003 Sb. za zločineckou organizaci. Strany, která je v drobné přeměně v parlamentu naší země dodnes...

 
11. Epilog
 
Protože lidé jsou nepoučitelní a mají krátkou paměť, jsou většinou odsouzeni si svoji hrůznou minulost prožít dříve nebo později znovu. Aby to bylo co nejpozději, je nutné tyto události mladým lidem znovu připomenout. K tomu nechť poslouží tyto stránky. 
 
 
kontakt  OSVOT(z)EMAIL.cz ,  editor webu Jan Marek
TOPlist